Permaculture Household


Blog

22.05.2014 18:43

Chvála mangoldu

Rozhodla jsem se vytvořit rubriku s Pravými Permakulturními Plodinami - takzvané PPP. Někdo by namítl, že každá plodina je permakulturní, pokud sedí ve správné nice, ale některé mi připadají jaksi permakulturnější. Prostě jsou to nenároční, vděční a vytrvalí oblíbenci. Mangold si své místo mezi nimi určitě zaslouží - došlo mi to, když jsem už po několikáté toto jaro sklízela listy na výrobu výtečného špenátu ze záhonu s loňským výsevem. Mangold je příbuzný s řepou, svoji sílu však dává do tvorby listů, jejichž řapíky jsou chřestovité a čepele špenátovité. Není příliš náročný na půdu - roste v běžných zahradních půdách. Vysévá se na jaře pro letní sklizeň a v průběhu léta pro podzimní sklizeň. Bez větších problémů přezimuje a následující rok vytváří květy a semena. Pokud však stonky s násadou květů odstraňujeme, můžeme sklízet listy až do té doby, než nám naroste čerstvá zásoba nového mangoldu. V kuchyni mangold docela dobře nahradí sezónní špenát. Mladé listy můžeme použít do salátů a čepele větších listů jako špenát. Stonky listů můžeme dusit v nebo restovat. Při sklizni je třeba řezat listy alespoň pět centimetrů nad zemí, aby rostlina znovu obrazila. Naši pětičlennou rodinu úspěšne uživí třímetrový řádek poměrně hustě vysetého mangoldu...

mangold - vytrvalá zelenina

—————

21.05.2014 10:26

První ovoce - LONICERA KAMCHATICA

Letošní zima byla vyjímečná a umožnila nám sbírat jahody z našeho vyhřívaného  minizáhonu už koncem dubna. Existuje však ovoce, které je opravdu první po jakékoli zimě  - a to je ZIMOLEZ KAMČATSKÝ. Říká se mu také kamčatská borůvka, ale kromě barvy plodů toho nemá s borůvkou mnoho společného. Patří do jiné čeledi rostlin a má jiné nároky na půdu - je mnohem méně náročný a roste i v neutrálních a zásaditých půdách. Jediné, co mu nesvědčí je sucho. Pokud ho vysazujete do své zahrady, počítejte s výškou 1,5m a zhruba stejnou šířkou. Není příliš dekorativní a brzy ztrácí olistění, zato však bude vděčně růst i pod vyššími stromy, aniž by trpěl nedostatkem slunce. V permakulturní zahradě má určitě své místo jako jeden z prvních bohatých zdrojů vitamínů na konci jara. Toho jsou si vědomi i kosi, kterým zimolez velmi chutná. Bývá tedy někdy třeba ho přikrýt sítí nebo netkanou textilií, aby zbyly nějaké plody i pro člověčí jazýčky. Naše zimolezy zatím sídlí jen v kontejnerech, záhony pro ně se teprve připravují, ale chutné bobule už se na nich začínají modrat - a chutnají opravdu trochu jako borůvky!

—————

14.04.2014 18:04

Balíci!

Když přijel místo hranatých balíků balík kulatý, trochu jsem znervózněla, nakonec jsme ho však pěkně usadili - a už se máčí, aby byl připravený na 3.5., kdy ho splečně osadíme. Takhle tedy vypadá pěstování na betoně v tržnici Dvůr v Praze - Kobylisích:



Paleta před balíkem je osázená květinami - fotoreportáž z jeho výroby najdete v rubrice DIY.

Workshop, kde balík osadíme zeleninovou polykulturou a květinami - a vysvětlíme si jak se slámou zacházet, proběhne 3.5. od 9.30. Podrobnosti najdete v Kalendáři akcí. 

—————

09.04.2014 13:11

Celostní řízení našeho života

Jsou lidé, kteří se rozhodují zcela intuitivně a je bezpochyby obdivuhodné, když se jim podaří rozhodnout se správně! Pro méně intuitivní většinu populace zde máme pomoc. Je to velmi zkrácené, ale věřím, že to může být velmi užitečné. Holistic Management je celý obor, který se zabývá zefektivněním provozu především farem a přírodě blízkým řešením našich "neřešitelných" problémů. Zde je návod k procesu rozhodování, který nám pomůže uvědomit si, co a jak vlastně chceme. Osm otázek a odpovědí  a je hotovo :-) ...tak tedy, tak jednoduché to opravdu není, ale pro začátek je dobré se ZORIENTOVAT. A přesně k tomu proces slouží...

 

Holistic management – celostní řízení

 

 

je strukturovaný rozhodovací proces, který slouží k vyjasnění kontextu a vytvoření podmínek pro naše záměry

 

 

1.Definice celku.

 

 

Přesně pojmenujeme, co všechno máme pod svou kontrolou, co řídíme – domácnost, podnik, farmu, svůj život, rodinu apod.

 

Například tam, kde se rozhodujeme o přesunu na venkov, dáme na hromadu veškerý majetek a aktivity, kterými v současnosti disponujeme a které vykonáváme. Jedná se nejen o aktivity výdělečné, ale i o aktivity relaxační. Prostě přesně popíšeme náš život – kontext našeho rozhodování. Cílem je pochopit, jaké jednotlivé komponenety jsou ve hře a jaké vztahy mezi nimi panují. Podíváme se na systém, který chceme spravovat - může to být podnik, farma, živnost, rodinný život.

 

 

2.Účastníci rozhodování

 

Vytvoříme seznam těch, kteří se v našem systému rozhodují. Patří tam kdokoli, kdo v našem „celku“ dělá nějaká rozhodnutí - od šéfa po uklízečku, v případě rodiny všichni členové rodiny včetně dětí. Do této kategorie patří i lidé, kteří mají moc změnit naše rozhodnutí nebo kteří mají právo veta.

 

 

 

3.Základní zdroje

 

Následuje seznam všech fyzických zdrojů které máme k dispozici pro realizaci našeho „kontextu“

Ačkoli ještě nemáme přesně definovaný cíl, měli bychom mít přesnou představu o zdrojích, které můžeme k dosažení cíle využít. Do zdrojů patří věci jako auto, jiné stroje, půda, budovy nebo jakákoli jiná fyzická věc, kterou můžeme používat. Neznamená to, že ji musíme za každou cenu vlastnit – zdroje zahrnují i věci jako internet, knihovny, lidi apod. Toto je místo, kde je dobré být kreativní, protože čím více zdrojů identifikujeme, tím větší potenciál budeme mít k dosažení našeho cíle.

 

4.Peníze

 

Možná jste byli v pokušení zahrnout peníze do základních zdrojů, v HM se peníze zkoumají odděleně. Opět pečlivě sepíšeme, jaké aktuální finanční zdroje máme a také jaké máme potenciální zdroje peněz. Tady sepíšeme všechny naše úspory, drahé kovy, akcie apod, ale také peníze, které můžeme reálně získat jako půjčku od banky, ze státní podpory jakéhokoli druhu /např.podpora začínajícím zemědělcům/ nebo peníze, které mohou přijít skrze naši zdrojovou základnu /prodej-pronájem nemovitosti, prodej auta apod./

 

5.Vyjádření účelu

 

V závislosti na celku, který spravujeme, vytvoříme vyjádření účelu. Tento krok nám pomůže zacílit na to, co chceme dosáhnout. Zde vyjádříme naše životní krédo vztahující se k danému celku. V jedné nebo dvou větách se pokusíme definovat naše poslání.

 

/Příklad: krédo Permakulturní domácnosti: „Jídlo ze zahrady po celý rok – sázíme, sklízíme, užíváme si./

 

 

 

6.Vyjádření kvality života

 

Zde se snažíme vyjádřit, co skutečně chceme od života – co nás baví a naplňuje, co nás motivuje. Zde by měly být vyjádřeny touhy všech účastníků rozhodování. Pokud je celkový kontext, cíl, motorem, pak je naše kvalita života palivem do tohoto motoru. Kvalita života je to, co způsobí, že se nám ráno chce vstát a opět se kousek přiblížit k našemu cíli, k našemu celostnímu kontextu. Je nesmírně důležité ujasnit si, jaké jsou skutečné motivace našeho jednání. Není to jen „chci mít spoustu peněz“, ale je třeba jít hlouběji a ptát se, co by nám ty peníze umožnily. Jak si představujeme bezpečí a zajištěnost, na kterou velmi často v tomto bodě dojde.

 

Zde jsou oblasti, kterými bychom se při definici toho, co považujeme za kvalitní život, měli zaobírat:

ekonomická pohoda

vztahy

výzvy a růst

smysl a přínos

 

 

Většinou zjistíme, že věci, které si lidé od života přejí, jsou více – méně univerzální. Jednotlivé projevy daných kvalit se však liší člověk od člověka a je důležité je přesně pojmenovat. Všichni chceme svobodu, lásku a možnost přispět k obecnému blahu. Výše uvedené kategorie nám pomohou naše přání lépe strukturovat.

 

Při práci na tomto bodě užíváme jednoduché a jasné věty. Nneí to slohové cvičení, ale snaha o přehledné a jasné vyjádření. Jednotlivá prohlášení píšeme tak, jako by se už stalo:

 

„Mám láskyplný vztah se členy mé rodiny“

„Cítím se bezpečně a blahobytně“

„Vítám výzvy v životě a růst, který z nich vyplývá“

„Mám dostatek volného času na své koníčky“

„Jsem sťastný a zdravý“

 

V tuto chvíli nám jde o to jak se chceme cítit, jak toho můžeme dosáhnout probereme v dalším bodě.

 

7.Formy produkce

 

V této části se podíváme na jednotlivé části naší definice kvality života a přiřadíme k nim způsoby, jakými bychom mohli daných věcí dosáhnout. Opět nechceme být příliš specifičtí, spíše chceme pojmenovat věci, které zabraňují nebo pomáhají požadovaným výsledkům. Láskyplný vztah se členy rodiny může znamenat lepší komunikaci nebo lepší vyvážení času na práci a na rodinu. Dostatek volného času na koníčky může znamenat lepší časový management. Bezpečí a blahobyt může znamenat – převedeno do slov produkce - lepší finanční plánování nebo větší zapojení do komunitního života. Blahobyt nemusí nutně znamenat větší výdělek.

 

8.Budoucí zdroje

 

Konečným krokem v definici našeho celostního kontextu je popis naší budoucí zdrojové základny. Zde popíšeme, jak se má zdrojová základny vyíjet tak, aby podpořila formy produkce, které nám poskytnou kvalitu života, o kterou usilujeme. Opět používáme přítomný čas, jako by už nastala doby, kdy máme tyto zdroje k dispozici. Popíšeme lidi kolem sebe, půdu, infrastrukturu, zdraví ekosystému , komunitu...Zde jsou na místě slova jako: zdravá úživná půda, organizovaná domácnost, dobré vztahy v komunitě, vysoká biodiverzita apod. Popíšeme věci tak, jak budou fungovat, jako by se už stalo.

 

 

 

 

 

A nyní máme před sebou přesně popsané naše směřování. Celý proces nám zabere nějaký čas, ale vidět vše napsané černé na bílém je často velmi úlevné a inspirující. Jakmile jsme schopni jasně vidět, kam chceme směřovat a jaké máme prostředky k dosažení našeho cíle, rozhodování o jednotlivostech se stává mnohem snazším. Užíváme pak sérii otázek, které otestují naše rozhodnutí proti našemu cíli a kvalitě života. Je však třeba si uvědomit, že tento proces je velmi racionální a někdy je třeba se zastavit a jednoduše se zeptat „jaký mám pocit z tohoto rozhodnutí“. Občas se také stane, že jsme naprosto přesvědčeni o tom, že bychom měli něco udělat tak, ale při poctivém otestování dané myšlenky zjistíme, že není v souladu s nějakým základním principem našeho kontextu. Například můžeme být přesvědčeni o tom, že je výhodné chovat slepice. Při bližším ohledání však zjistíme, že slepice výrazně omezí naši mobilitu, což je v příkrém rozporu s naší touhou jezdit jednou měsíčně na výlet na hory. Budeme tedy hledat jiné způsoby, jak si zajistit dobrá vejce a nechemické maso a všechny služby, které slepice pro nás mohou vykonat.

 

 

Nakonec se nám tedy podaří se o něčem rozhodnout a holistic management říká: „Udělali jste rozhodnutí? Nyní předpokládejte, že je to rozhodnutí špatně!“ Tato pojistka tu není proto, abychom se utopili v pasivitě, ale proto, abychom zůstali otevření změnám a přizpůsobením. Pracujeme totiž s komplexním systémem /což ŽIVOT bezpochyby je/ a v komplexním systému je dost pravděpodobné, že se někde zmýlíme. Úmyslně tedy vytváříme cyklus ROZHODNUTÍ/PLÁNOVÁNÍ – IMPLEMENTACE – TESTOVÁNÍ/MONITOROVÁNÍ – PŘEHODNOCENÍ – ROZHODNUTÍ/PLÁNOVÁNÍ atd...

 

 

 

 

Takto vypadá ve veliké zkratce proces, který už dokázal zachránit mnoho rozpadajících se farem a podniků, který pomáhá lidem v rozhodování o důležitých krocích v jejich životě. Koncept vznikl v Africe – jeho původcem je Alan Savory. Mnoho permaklutrních designérů používá tento proces při analýzách svých projektů. Pokud se pustíme do studia HM na internetu zjistíme, že jeho součástí je vytváření pastevních plánů pro velké farmy a optimalizace různých výrobních provozů. Tento výtah byl vytvořen pro měřítko rodiny a domácnosti.

 

—————

09.04.2014 12:59

Beseda "Cesta z města a zase zpátky"

Dnes v 18.00 proběhne v Ekodomově Šárynka v Praze beseda "Cesta z města a zase zpátky". Všichni zájemci o romantický a naplněný život na venkově zde budou konfrontováni s REALITOU. Cesta z města totiž není pro každého. Pro účastníky besedy jsme připravili pracovní listy - a návod k nim najdete pod vsupem Celostní řízení našeho života. Uvedený proces, který vychází z konceptu "Holistic Management" , vřele doporučuji všem, kdo sní o lepším životě "někde jinde".

—————

03.04.2014 10:50

Pěstujeme na betoně

Jaro pokročio a nastal čas přirpavit BALÍKY. Zde je stručný návod, jak založit balíkový záhon. Jeden takový záhon bude k vidění v Tržnici DVŮR v Praze v Kobylisích.

—————

24.03.2014 09:57

Dešťová zahrada a sběr vody

Konečně prší - poněkolika měsících sucha je to pro krajinu i zahradu velké požehnání. Permakulturní domácnost řeší vodu v souladu s logikou permakulturního designu : VODA JE NA PRVNÍM MÍSTĚ. Historicky vznikala sídla na místech, kde byl přístup k vodě. První cesty a cestičky vedly ke zdrojům vody. Voda je život. A my v České kotlině máme veliké štěstí, že nám padá z nebe.

 

Nejde ani tak o to kolik celkem jí spadne, ale hlavně o to, že padá po celý rok, po malých dávkách. V některých pouštích světa mají podobné srážkové úhrny /celkové množství vody, která za rok naprší/, jako u nás v sušších oblastech. Problém je v tom, že tato voda jim spadne na hlavu během několika dní - a pak celý rok nic.

 

Ani naše příznivá poloha nás však před výkyvy klimatu úplně nechrání, takže se ve permakulturním designu snažíme řídit se pravidlem: SLOW - SPREAD - SINK, což znamená ZPOMALIT - ROZPROSTŘÍT - ZASÁKNOUT. Pokud se nám to podaří, snižujeme tím riziko povodní a eroze půdy a výrazně se podílíme na doplňování hladiny spodní vody a zvýšení odolnosti našich pozemků proti suchu. V malém měřítku městské a příměstské zahrady do pak znamená především jímání dešťové vody do nádrží a zasakování vody prostřednictvím takzvaných dešťových zahrad /rainwater garden/

 

K jímání vody do nádrží potřebujeme dvě věci - výklopnou hubici okapu a nádrž. Problém často nastává v okamžiku, kdy začneme řešit, jak velká by nádrž měla být.Množství vody, která vám spadne na střechu se dá snadno vypočítat - vynásobíme plochu střechy objemem srážek.

Zde je mapa, na které naleznete roční množství srážek v ČR:

 

Mám li tedy střechu o ploše 100m2 a bydlím ve středočeském kraji, kde je roční srážkový úhrn 500mm, celkem mi na střechu spadne 50m3 vody. Tato voda samozřejmě padá postupně, a suchá období jsou málokdy delší než tři měsíce, takže můžeme počítat s tím, že se nám nádrž co tři měsíce naplní. Při padesáti kubících za rok budeme tedy potřebovat cca 10m3 nádrž abychom zužitkovali veškerou vodu, která nám na střechu spadne. Jako obyvatel Polabí, kde je velmi tvrdá voda, velmi uvítám, když bude v nádrži dost vody nejen pro mé rostlinky, které jí díky úspornému designu zas tolik spotřebovávat nebudou, ale třeba i na praní prádla a splachování záchodů. Pořízení podzemní nádrže je velká investice, ale s vědomím toho, že v naší domácnosti spotřebujeme denně 200l užitkové vody, je jednoduché si spočítat, jakou má tato investice návratnost.

 

Dalším způsobem, jak jednoduše naložit s dešťovou vodou jinak, než ji poslat do kanálu, je dešťová zahrada. Vpodstatě se jedná o prostor v zahradě, kam je odvedena voda z okapů, popřípadě i z přilehlé komunikace. Tento prostor je ohrazen valem, který zadržuje vodu v jakémsi suchém minipolderu. Uvnitř tohoto prostotu jsou vysazeny rostliny, které snáší přechodné zaplavení - sítiny, kypreje a další "příbřežní rostliny" Uvnitř prostoru mohou být vyvýšené záhony s rostlinami s velkými nároky na vodu, ale nesnášejícími zamokřené kořeny - například jahodník, borůvky apod. Když zaprší, tento "suchý polder" se zaplní a voda pomalu zasakuje. Vytvoříme tak prostor pro zasáknutí vody na místě, kde ji spotřebováváme.

 

Tady je několik obrázků, jak taková dešťová zahrada může vypadat:

—————

18.03.2014 10:22

Monkey business

Ten chlapík se jmenuje Tim Smit a vytrořil neuvěřitelně krásný a živý Eden Project v Cornwallu.

Obrovské skleníky vytvářející celé biotopy, zajímavé a zábavné výukové programy, hmatatelný důkaz lidské invence a dokonalosti přírody - všechno vydupané ze země na pozemcích bývalého lomu.

 

Jeho zakladatel je považován za světové PRŮKOPNÍKY...

Nevím, co přesně prokopával, nicméně jeho způsob řešení problémů je nesmírně inspirativní. Zvou si ho všechny velké společnosti, aby přednášel jejich manažerům o tom, jak udržet daný moloch při životě :-)

A co jim doporučuje?

 

Například: ZABIJTE NEGATIVNÍ LIDI!

Poněkud radikální postoj, v jeho podání však zcela pochopitelný. Nikdo z nás nemá čas poslouchat, pro daná věc NEJDE. Pokud si má Homo sapiens sapiens zasloužit svůj biologický název, je třeba, aby se rychle přeorientoval na řešení problémů, nikoli na obstrukce...

 

Tady je devět pravidel, které musí dodržovat nekolik set zaměstnanců Eden Projectu /jsou nazvána případně: MONKEY BUSINESS - OPIČÁRNY/

 

1. Před tím, než ráno začnete pracovat, musíte se pozdravit s dvaceti lidmi.

2. Jednou za půl roku přečíst knihu zcela mimo oblast svého zájmu a poreferovat o ní svým kolegům

3. Jednou za půl roku shlédnout film a poreferovat o něm svým kolegům.

4. Jednou za půl roku shlédnout divadelní představení a poreferovat o něm svým kolegům.

5. Jednou za půl roku navštívit zajímavý koncert a poreferovat o tom svým kolegům.

6. Jednou za rok napsat a přednést řeč o tom, proč miluji svou práci pro Eden Project.

7. Jednou za půl roku udělat jeden nesmírně dobrý skutek pro člověka, který se nikdy nedozví, kdo to pro něj udělal.

8. Jednou za půl roku připravit jídlo pro 40lidí a pozvat je na večeři.

9. Každý zaměstnanec musí hrát na buben a účastnit se společného bubnování.

 

Poněkud nekonvenční...a určitě k zamyšlení! Představa, že všichni velcí šéfové na světě bubnují se svými zaměstnanci je úlevná...

 

 

—————

13.03.2014 18:08

Úvodní kurz permakultury v Praze


Milí přátelé,
srdečně vás zveme k účasti na rozšířeném úvodním kurzu permakultury "Aplikace permakultury na vlastní život", který se koná o víkendu 5. - 6. dubna v jurtě dětského klubu Šárynka na pozemku Ekodomova v Praze 6 (www.ekodomov.cz), to jest tady:
https://www.ekodomov.cz/detsky-klub-sarynka/jak-se-k-nam-dostanete/
Lektoři: Eva Hauserová (permakultura obecně), Jan Froněk (vše, co se týká lidí a vztahů)
 

Vyzkoušejte si, jak použít principy a postupy permakulturního designu na svém pozemku, domě, v zahradě, v místní komunitě, v zaměstnání a vůbec všude.

Po absolvování tohoto kurzu budete moci pokračovat mezinárodně uznávaným Úplným kurzem permakulturního designu (PDC, předepsaná délka nejméně 72 h), který vám otevře dveře do mezinárodní permakulturní komunity.

Kurz je vhodný pro úplné začátečníky, kteří se chtějí s permakulturou seznámit, i pro pokročilé permakulturníky, kteří si chtějí osvěžit své znalosti, vyměnit zkušenosti a získat nové náměty a podněty do vlastního života.

Program kurzu:

Sobota

10 - 14 h

Základy permakultury, obsah tohoto pojmu a jeho komplexnost v původním pojetí tvůrců permakultury Billa Mollisona a Davida Holmgrena, s přihlédnutím k vývoji až do současnosti – permakultura v dnešním světě a v našem životě.

Permakulturní etika, postoje, principy permakulturního designu.

14 - 18 h

Permakulturní „zóna 00 – my sami“:

Vyzkoušejte si aplikaci permakulturních postojů a principů na vlastní život, organizaci svého času, své životní priority, rozhodování… a také na fungování své komunity.

Neděle

10 - 14 h

Ochutnávka designérské práce na vlastních pozemcích (s pomocí přinesených plánků a diskuse) nebo s pozemkem Ekodomova u jurty Šárynky.

Nižší počet účastníků nám umožní individuální práci s designem a sdílení všech námětů a nápadů, se kterými přijdete.

 

Cena kurzu 1500 Kč, po domluvě je možné část uhradit v podobě sazenic nebo práce.

Počet kurzistů je omezen na 12, proto se přihlašte včas! Uzávěrka přihlášek 30. 3.

Přihlášky a bližší informace na redakce@permakulturacs.cz

 

—————

24.02.2014 07:44

Permakulturní principy podle Holmgrena a podle Mollisona

Je to velká záhada, všichni o nich mluví, ale málokdo je důsledně aplikuje v praxi. Permakulturním principům předchází permakulturní etika: PÉČE O ZEMI, PÉČE O LIDI A SDÍLENÍ. Permakulturní etice se budu věnovat v jiném vstupu, je však základem všeho, takže považuji za nutné ji tu zmínit. Cokoli totiž chceme dělat "permakulturně" je třeba otestovat pomocí těchto tří formulek /které byly původně čtyři/, ale o tom opravdu později...

 

Jak to tedy je s permakulturními principy.

Permakulturních principů máme dvě sady - Mollisonovu a Holmgrenovu. Obě mají něco do sebe. Když si dáme tu práci a začneme je aplikovat do každodenního běhu domácnosti - především do rozhodovacích procesů, začnou se dít hotové divy. Pro začátek jejich přehled, každý z nich si jistě zaslouží vlastní článek. Protože jsme tu proto, abychom ukázali, jak jsme se s nimi poprali my na našich projektech, určitě se jim do budoucna budeme věnovat podrobněji.

Permakulturní principy jsou extrakcí vzorců, podle kterých funguje příroda. Příroda si zajistila dost času na to, aby je vytvořila - doslova miliardy let.  Dala si tu práci a vycizelovala systém tak, že nepotřebuje ŽÁDNOU PÉČI. Prostě běží. Běží na sluneční energii, dlouhodobě a udržitelně - a poběží dál, ať tu lidé budou nebo nebudou. To, jak dlouho tu lidé ještě budou, z velké části závisí na tom, jak se naučí od přírody opisovat. Bill Mollison měl dar opisovat zdatně :-)

 

Mollison

  • Relative location - souvztažné umístění prvků
  • Each element performs many functions - každý element designu poskytuje mnoho funkcí
  • Each important function is supported by many elements - každá důležitá funkce systému je zajištěna mnoha prvky
  • Efficient energy planning: zone, sector and slope - úsporné nakládání s veškerou energií - zónování, sektory a svahy
  • Using biological resources - používání biologických a obnovitelných zdrojů
  • Cycling of energy, nutrients, resources - uzavírání okruhů oběhu energií, živin a zdrojů
  • Small-scale intensive systems; including plant stacking and time stacking - malé a intenzívní systémy, vrstvení v prostoru a čase
  • Accelerating succession and evolution - urychlování sukcese a evoluce /vývoje na daném místě/
  • Diversity; including guilds - diverzita, společenstva
  • Edge effects okrajové efekty
  • Attitudinal principles: everything works both ways, and permaculture is information and imagination-intensive -přístup k řešení: vše funguje oběma směry a permakultura je přeje dobře informovaným s velkou fantazií

 

  • Work with nature rather than against. - s přírodou nebojujeme, ale polupracujeme
  • The problem is the solution - problém je řešení
  • Make the least change for the greatest possible effect - děláme co nejmenší změnu s co největším efektem
  • The yield of a system is theoretically unlimited (or only limited by the imagination and information of the designer) -výnos systému je limitován pouze představivostí designéra
  • Everything gardens (or modifies its environment) - vše zahradničí /proměňuje své prostředí/

 

Holmgren

Permakulturní principy jsou nástroje k přemýšlení, které, pokud je použijeme dohromady, nám dovolují kreativně změnit naše prostředí a naše chování ve světě s menším množstvím levné energie a tenčícími se zdroji.

 

David Holmgren přepracoval a zjednodušil sadu principů, v podstatě zde však najdeme vše, co u Mollisona /po směru hodinových ručiček/

12. Kreativita a reakce na změnu

1. Pozorování a vzájemné působení, pozornost

2. Zachycení a uchování energie

3. Získání výnosu

4. Samoregulace, přijetí zpětné vazby

5. Používání obnovitelných zdrojů

6. Minimalizace odpadů

7. Design od vzorce k detailu

8. Integrace prvků

9. Malá a pomalá řešení

10.  Diverzita

11. Použití okrajů a okrajových efektů

 

Obě sady jsou užitečné a s oběma se dá dobře pracovat /a pracuje se/ při designu. Jsou univerzální - a to je na nich milé. Nezáleží na tom, zdali máte desítky hektarů polností nebo jen balkónový truhlík, v současné době už ani nezáleží na tom, jestli vůbec vlastníte nějaké místo, kde se mohou vznikat věci - ať je to zahrada nebo truhlářská dílna. Tyhle principy vymyslela příroda a tudíž jsou použitelné kdekoli. Postupně probereme jeden po druhém a na příkladu Permakulturní domácnosti si ukážeme, jak je možné je převést do praxe. Vypadá to složitě, ale jen na první pohled. V okamžiku, kdy bude každému jasné, co se skrývá pod jednotlivými hesly, bude změn životního stylu směrem k permakultuře jako rozlousknutí oříšku. Chrup - a  je to!

 

 

—————